Vzhledem k nádhernému počasí byla účast slabší, spousta lidí se omlouvala pracovním zaneprázdněním. I přes to bylo k vidění víc než dvacet maket se všemi způsoby pohonu. Letos chyběl Radek Gregovský – původní iniciátor akce, kluci z Ústí Tomáš Vostradovský s Petrem Onemichlem, Honza Vrba.
 

Ti ale, co přijeli, rozhodně nelitovali. Hned první start Michala Křepelky skončil na kaštanu za silnicí. Rapida jsme pak sundávali s pomocí dobře osmimetrové trubky, co nám drží větrný rukáv. Michalovi se letos opět dařilo, starty jako vyšité včetně startu ze země, časy vynikající, některé i přes tři minuty. Martin Huk zkoušel zalítat stíhačku, většina přistání však znamenala zlomenou vrtuli. Postupně opravoval všechny tři listy. Petr Konopásek předváděl své standardní (tedy dobré) výkony, Robert Pajas zalétával nového Fokkera D-VII. Vloni zalétávaný výškový MIG již letos dosahoval časů kolem třiceti vteřin. Nad asfaltovou plochou a přilehlým okolím neúnavně předváděl své tvary RC Turbočmelák.

Vložená soutěž Marabu Cup měla zajímavý průběh. Přihlásili se tři „skalní“ – Martin Huk, Petr Konopásek a vyzyvatel Michal Křepelka. Petrovi se dařilo postupně zvyšovat časy, patrně jak jeho Marabu získával zkušenosti, až těsně pod minutu. Lepší časy měl ihned po skončení soutěže. Martinovi se taky postupně dařilo Marabu zalétat, že rozdíl na Petra byl 16 vteřin. Michal si zopakoval lezení po kaštanu i v případě svého Marabu. Měl pak co dělat dolétat zbytek letů před pokazením počasí. Létalo mu ale nejlíp, byl ještě o 19 vteřin lepší než Petr.

Po přímo ukázkovém dni na letišti jsme se přestěhovali k nám na chalupu – tradiční místo pro večeři, koupel a debatu o příštím ročníku. Myslím, že neprozradím nic nového, když zde napíšu, že Michal s Petrem vybrali na příští rok Letov Š-39 od IGRY. Podrobnosti všem určitě sdělí včas. Doufám, že mou reportáž někdo doplní fotkami. Fotilo tam dost lidí.

Hvězdou letošního ročníku se ale bezkonkurenčně stal Robert Pajas, když při odjezdu nechal u nás v klubovně batoh se všemi modely i nářadím. Viděli jsme se tak ještě jednou v neděli.

Za sebe chci popřát všem zúčastněným tolik přistání, kolik bude startů a těm, kterým to letos nevyšlo, ať si udělají čas napřesrok.

D. Dvořák